Jsou klienti, kteří mi v hlavě i v srdci zůstanou zapsáni výrazným písmem. Kupříkladu paní Josefina, o které jsem psala v jednom z nejbolestivějších textů na tomto blogu – Spáleniště. Občas se mě ptáte na pokračování jejího příběhu.
Přišla před pár dny. Plná energie, usměvavá. Kraťounké vlasy ještě promlouvají o proběhlé onkologické léčbě, ale z nitra vyzařuje klid a naděje.
Radikální chemoterapeutická léčba v průběhu jara ještě nějakou dobu pokračovala, ale potom byla kvůli nezvladatelným vedlejším účinkům po dohodě s lékaři ukončena. Na jiných úrovních ale léčba pokračuje. Změnou stravy, užíváním doplňků a bylin, čínskou medicínou, energetickým cvičením, pobytem na vzduchu, informačními technikami, meditacemi… A co já osobně považuji za nejdůležitější – hlubokým smířením a zpracováním konfliktu. V těle ustaly boje a nastoupil klid. Po pár měsících je Josefina schopná o proběhlých událostech promluvit, aniž by reagovalo tělo nebo emoce. Zkusila jsem se s ní do prožité situace vrátit – a v těle byl trvalý klid, vše zůstalo pouze na úrovni vzpomínky.
Hodně věcí musela Josefina přehodnotit. Třeba zlost a výčitky, které cítila vůči bezohledným podnikatelům, vůči systému. Pomáhá dál, je to součást její přirozenosti. Ale pomáhá odlišným způsobem, z úrovně organizační a administrativní. V této fázi života se drží stranou od zapojování se do konkrétních lidských příběhů. Šetří tím svoji energii a umožňuje tělu regeneraci a léčení, aniž by si připomínala prožitý konflikt a vstupovala do podobných situací. Nezapomíná na sebe, nepotlačuje své pocity a své potřeby.
Děkuje a je vděčná za pomoc a podporu všem známým i neznámým – tedy i vám, za vaše modlitby, za světlé myšlenky a za přání uzdravení. Nemůžeme říct, že má vyhráno. Ostatně – kdy je v průběhu onkologické léčby možné si toto říct… Ale nález se velmi zlepšil, Josefina je plná energie a síly, žije a raduje se, má plány do budoucna. A možná poprvé přede mnou, tiše, z očí do očí, řekla větu: Věřím, že to dám.