Tato kazuistika je nádherným důkazem toho, jak přesné a všeobecně platné jsou zákonitosti Germánské medicíny – a také toho, že když se skloubí pochopení, znalosti a veliké úsilí, děje se něco, co by se nezasvěcenému pozorovateli mohlo jevit jako zázraky.
Přišla za mnou před pár týdny na konzultaci paní Jitka. Sympatická jemná čtyřicátnice. Před devíti lety prodělala nádorové onemocnění prsu, které řešila cestou klasické medicíny (tedy operace, chemoterapie, radioterapie). Na podzim loňského roku jí byl diagnostikován další onkologický nález v hrudní kosti a v hrudních obratlech. Dle lékařů se jedná o tzv. pozdní metastázy.
Podle pravidel Germánské medicíny je to, co je nazýváno metastázou, však další nádorové onemocnění vzniklé jako biologický program určitého konfliktu. S prvním výskytem onemocnění má v případě Jitky jedinou souvislost – pokud člověk prodělá onkologické onemocnění, je jeho tělo citlivé na prožívání dalších konfliktů a stačí slabší emoční impuls k rozvoji onemocnění.
V rozhovoru jsme se nejprve vrátily k dřívějšímu onemocnění a nalezly jsme konflikt, který byl tenkrát jeho spouštěčem. Není třeba ho zmiňovat, je dávno zpracovaný.
Zaměřily jsme se potom na současnou diagnózu a hledaly jsme konflikt vztahující se k tzv. nového mezodermu, k němuž se řadí i pohybová soustava – jedná se o konflikt ztráty sebeúcty. Narazily jsme na situaci v rodině, která přesně tento obraz v sobě nesla – téma zneuznání, ponížení a výčitek trvající přibližně rok. Přesný popis situace není tolik důležitý. Zajímavé je ale to, že v době akutního prožívání tohoto konfliktu pocítila Jitka bolesti na hrudní kosti, šířící se směrem k žebrům. S tímto problémem se obrátila na onkologické pracoviště, kde je už od prvního onemocnění sledována. Po vyšetření lékařka konstatovala, že tam žádný nádorový proces neprobíhá, že na snímku vidí pouze tmavé skvrny, nespecifický úbytek kostní hmoty.
Podle pravidel GNM v akutních fázích konfliktu v orgánech patřících k novému mezodermu právě k tomuto úbytku dochází – biologický smysl onemocnění, tedy posílení tkáně, se naplňuje až v hojivých fázích konfliktu, kdy naopak vznikají nové buňky a objevují se nádory kostí. Mluví o tom druhý biologický zákon dr. Hamera – zákon dvojfázovosti onemocnění. Tak tomu bylo i u Jitky. Poté, co se rodinná situace uklidnila (tedy došlo k ukončení konfliktu a nástupu jeho hojivé fáze), začala mít další zdravotní problémy a nádorový proces jí byl v uvedeném místě diagnostikován. GNM dále říká, že pokud nedojde v době hojení k opětovnému konfliktu – a to u Jitky nedošlo, protože se k situaci už znovu nevracela – nastane po určité době, která se přibližně shoduje s dobou trvání akutního konfliktu, zastavení tvorby nádorových buněk a organismus se vrací do normy. To znamená rekalcifikaci a obnovu tkáně.
Přesně tento proces u Jitky probíhal, potvrdilo to snižování hodnot krevních onkomarkerů a další vyšetření. Jitka je zařazená do programu biologické léčby, proto má vyšetření častá a pravidelná – to bereme jako výhodu této léčby, máme přesné informace o tom, co se v těle děje, a na jejich základě přizpůsobujeme i informační léčbu.
Jitka začala velmi intenzivně pracovat s několika bioinformačními postupy, které vybíráme cíleně na problémy, které řeší. Kromě práce s hlavním onemocněním se například dostala do situace, kdy jí v důsledku biologické léčby velmi poklesla hladina bílých krvinek, neutrofilů. Začala informačně pracovat s kostní dření a krví a během dvou týdnů navrátila hodnoty do normy, aniž byla biologická léčba přerušena. Tuto informační práci podpořila i užíváním vyšších dávek zeleného ječmene a chlorelly.
Aktuálně vypadá Jitčin zdravotní stav tak, že původní nádorový útvar v hrudní kosti 45x25x20 mm je zmenšen na méně než 10 mm veliké jizevnaté reziduum a probíhá jeho rekalcifikace, v obratlech je nádorový proces zastaven a také tu probíhá rekalcifikace, i pocitově se páteř zpevňuje a přestává bolet, onkomarkery stále klesají a Jitka se cítí výborně.
Pracujeme teď intenzivně na obnově páteře a na normalizaci imunitního systému.
Možná se někdo ptá, co znamená slovo „intenzivně“. Jitka věnuje informační práci (což jsou přesně cílené mentální postupy) asi hodinu každý den, k tomu moxuje (nahřívá určitou posloupnost bodů na ruce), upravila i své stravování. Pracuje na své psychice a osobnostním rozvoji. Hledá věci, které jí dělají radost a dávají životu smysl. Naučila se vnímat a milovat své tělo, respektovat a přijímat svoje pocity a důvěřovat – důvěřovat svému tělu, své intuici, důvěřovat životu.
Pro mě je práce s člověkem, jako je Jitka radostí. Hodně mě v mé práci motivují důkazy toho, že to takto funguje, a toto posílené přesvědčení můžu potom předávat i dalším klientům a probouzet v nich naději a odhodlání. Jitko děkuji 🙂
(napsáno a publikováno se souhlasem Jitky)