Říká se, že Trpělivost růže přináší. Dokonce je to dokázáno i vědecky – na základě měření aktivity mozku bylo zjištěno, že máme ve své hlavě místo, které nás vede k tomu, abychom odolávali řadě „menších pokušení“ s vidinou mnohem větší odměny v budoucnosti. Tedy abychom byli trpěliví. Přestože to je často utrpení … není ta čeština dokonalý jazyk?
Jak jste na tom s trpělivostí vy? Pro mě to bývalo docela silné téma. Přestože navenek působím jako velmi trpělivý člověk, něco uvnitř mě mívalo chuť dupat a křičet, když věci nešly tak, jak by dle mých představ jít měly. A proč píšu v minulém čase? Dost se to změnilo v době, kdy jsem procházela sekvencemi Genových klíčů. Přestože nemám Genový klíč 5*, který nese právě téma Trpělivosti, ve svém profilu, hodně mě jeho slova ovlivnila. Dává se v něm totiž Trpělivost do souvislosti s tématem, které je mi naopak hodně blízké, a tím je Důvěra v život.
Na stínové frekvenci GK 5 se objevuje Netrpělivost. Projevuje se tak naše nedůvěra k životu, nedůvěra k vesmírnému rytmu a přirozenému načasování. Motorem této nedůvěry je strach, že nám ubývá čas. Tento strach dnes hýbe lidstvem. Čas se ale vždy projevuje v závislosti na našem vnímání nebo náladě. Pokud je naše dýchání klidné, hluboké a rytmické, zdá se, že se čas rozplynul. Čím více si uvědomujeme svoji netrpělivost a neklid, tím méně nás zajímá čas a načasování, čím víc vstupujeme do svých strachů, tím jsme trpělivější.
Netrpělivost je jedna z hlavních příčin chorob – podrývá zdraví a odstřihává nás od pulzu života. Někdy bývá lidmi vnímána jako pozitivní rys, který podněcuje k akci – to je ale mylné, protože netrpělivost pramení z neklidu a činy vycházející z neklidu jsou mimo harmonii s celkem. Netrpělivost je výsledkem ztráty přirozeného rytmu na biologické úrovni.
Když jsme netrpěliví, je dýchání mělké a nervový systém přeaktivovaný. Máme pocit, že vše je jinak než by mělo být. Netrpělivost vždy vychází z mysli, zažívají ji jen lidé (náš neokortex totiž vnímá vše zasazené v čase). Unikneme jí jen tak, že unikneme své mysli a jejímu království času.
Naučit se trpělivosti vyžaduje trpělivost. Je to dar, který posiluje sám sebe. Čím jsme trpělivější, tím víc se učíme, že trpělivost se vždy vyplácí.
Trpělivost není totéž co čekání – to vychází z netrpělivosti. Trpělivost vyžaduje důvěru. Pokud životu důvěřujeme, tak vždy plyneme s proudem života. Obklopuje nás mnoho rytmů a jejich vnímání nám dává stabilitu. Nejzřetelnější je střídání ročních období. Máme-li v sobě klid, zanechávají v nás tyto proměny mocný dojem. Každý v životě prochází různými fázemi – když jsme trpěliví, přejdou zase do jiných. Dar Trpělivosti je veliký – pokud trpělivost prožíváme v těle, vede k otevření srdce a spuštění vyšších kódů v DNA. Pak je i náš postoj k druhým lidem mírnější a smířlivější. Odměnou trpělivému člověku je vnitřní klid a integrace.
Dojdeme k poznání, že život sám ví nejlíp, co má dělat. Že se život skládá z dokonalých vzorů vetkaných v jednu velikou tapiserii a individuální životy se řídí kosmickými předlohami. Jsme součástí těchto vzorů a jsou nám oporou za všech okolností. Trpělivost nám umožňuje slyšet hudbu života, harmonizuje nás s jemným metronomem za hranicemi žití. Trpělivost činí život snadným a prostým. Trpělivost byla odpradávna měřítkem velikosti lidské duše. Žít život s otevřeným srdcem znamená těšit se špičkovému zdraví a překonat i genetické predispozice.
Trpělivost je také jedním z velkých darů, který můžeme přinášet do mezilidských vztahů.**
Být trpěliví znamená umožnit druhým být nedokonalými. Máme tendenci přistupovat k lidem s optikou svých očekávání… přitom však chceme, aby druzí respektovali nás takové, jací jsme
Být trpělivý znamená respektovat i to, že se druzí rozhodují jinak, než si přejeme. Druhé lidi nelze ovládat, ale lze na ně mít vliv. Pokud nastavíme „pole trpělivosti“, ovlivňujeme je pozitivně, začneme-li projevovat netrpělivost, stáváme se druhému „nepřítelem“.
Trpělivost znamená věnovat druhému čas – naslouchat a snažit se ho pochopit a zůstat v klidu. Dáváme tak signál „jsi pro mě tak důležitý, že tu zůstávám, ať řekneš cokoliv a neopustím tě“. Trpělivost je ochota nějakou dobu snášet emotivní nebo nelaskavé chování ve snaze pochopit příčinu hněvu. Druhý cítí, že bereme jeho pocity vážně a vnímáme jeho názor. Láskyplná reakce není bez trpělivosti možná… musíme pochopit, o co v této situaci skutečně jde. Z „pouhého“ naslouchání se může stát nástroj pro řešení situace
Trpělivost je také jedním z velkých darů, který můžeme darovat sami sobě –ve chvíli, kdy chceme od sebe všechno hned a perfektně, zlobíme se na sebe a odsuzujeme se, klademe na sebe nerealistické požadavky. Trpělivost nás převádí od soustředění na problém k řešení.
Buďme tedy se sebou trpěliví, a učme se trpělivosti…
*Richard Rudd: Genové klíče (v překladu Markéty Doubravské)
**Gary Chapman: Láska jako životní styl