Knižní okénko 3

Narazila jsem před pár lety v knihkupectví na knížku, která mě svým obalem spíš odpuzovala než lákala. Ale narazila jsem na ni za pár dní znovu… a pak zase, až jsem ji jednou otevřela, začetla se a odnesla si ji domů. Obsah je totiž úplně jiný, než by se dal odhadovat podle obálky.
Kniha se jmenuje Psychomagie a napsal ji Alejandro Jodorowsky (citovala jsem z ní už tady).

Alejandro Jodorowsky je chilsko-francouzský filmař, herec, světoznámý autor komiksů, dramatik a spisovatel. Je to však zároveň i filozof, mystik, symbolog a jeden z nejproslulejších vykladačů tarotu na světě. Vytvořil vlastní terapeutickou metodu zvanou Psychomagie, v níž pomocí konkrétních aktů pracuje s nevědomou vrstvou psychiky svých klientů. jeho styl terapie je založený na kreativitě a imaginaci a nechává si platit zvláštním platidlem – dopisy svých klientů.

Úvodní část knihy obsahuje kromě životního příběhu autora i jistou „zkoušku otevřenosti“ čtenářů, neboť tu skrze popis podivných snů a bizarních divadelních performancí poznáváme neohraničenost Jodorowského fantazie, která vůbec nebere ohledy na společenské konvence. Po této poněkud divoké části následují dva rozhovory – tady se naopak ukazuje, proč je A.J. přezdíván „Bodhisattva v ostré jihoamerické omáčce“ – ukazuje se tu totiž jeho hluboká lidskost, soucit, moudrost a spiritualita. A v závěrečné části můžeme formou praktického nácviku absolvovat Rychlokurz kreativity.

Při popisu tzv. psychomagických aktů mé „srdce terapeuta“ jásalo… a klaním se těmto schopnostem. Uvedu jeden krásný příklad, zkráceně…
Na terapii k A.J. přišla klientka jménem Jacqueline se sebevražednými sklony, ve kterých se zrcadlil příběh jejího otce. Když jí bylo dvanáct let, spáchal otec sebevraždu, předávkoval se léky, a pár týdnů poté zemřela na několikaleté degenerativní onemocnění mozku matka. A.J. předepsal Jacqueline následující akt: Zakoupit 12 velkých pomerančů, jít s nimi v sobotu (protože otec spáchal sebevraždu v sobotu) do domova důchodců, tam rozdat pomeranče 12 lidem a s každým si 12 minut povídat. Jacqueline předpokládala, že se setká s lidmi ve věku, ve kterém by se nacházel nyní její otec a že skrze pomeranče (symbolizující plodnost) přestane svého otce odmítat. Prostřednictvím komunikace s obyvateli domova se jí ale otevřela jiná, mnohem hlouběji skrytá bolest, a to demence její matky. Nemohla však odsud odejít, pokračovala v rozhovorech a z hluboké bolesti se začal rodit soucit a láska k těmto lidem a docházelo ke smíření. Uvědomila si, že i v situaci, kdy intelekt ztratí částečně nebo zcela to, čemu říkáme „smysl pro skutečnost“, srdce pořád cítí, když mu nabídneme lásku. A že je na světě spousta míst, kde vládne utrpení, a každý z nás může svou troškou přispět k tomu, aby ho bylo méně. Jacqueline měla v tu chvíli pocit, jako by rodičům vrátila život.
Závěrečná část psychomagického aktu spočívala v tom, aby se za týden vrátila na tržiště, zakoupila jeden nejkrásnější nesladší pomeranč, usedla s ním do dveří kostela a pomalu ho během 12 minut snědla. Jacqueline zažila v tu chvíli pocit, že si poprvé dovoluje přijímat život, vychutnávat si ho, že může plakat radostí, že žije. Že dveře k Bohu a k životu pro ni byly vždycky otevřené, jenom si je sama zavírala. Uzdravila se. 

A pár dalších krásných myšlenek:

Jsme štětce, které malují svůj vlastní život, a ten se pod každým naším tahem proměňuje.

Nechci od pacientů peníze, ale úsilí. Lidé ale raději vytahují peněženku, než dát něco ze sebe. 

Umělecké dílo si hledá autora, a ne autor dílo.

Učím lidi představovat si. Normálně vnímáme ze široké a nepředvídatelné skutečnosti jen úzkým průzorem své víry  a předpokladů. Aktivní imaginace představuje klíč k širšímu pohledu na svět. Musíme myslet a cítit  z různých úhlů. To nám dá svobodu vyjít ze svého maličkého světa a otevřít se univerzu. Psychomagie je toho pouze skromnou aplikací.

Celý svět si nese svůj kříž. Já ti můžu pomoct jen v tom, že si ten svůj uvědomíš. Jestli se ho zbavíš, nebo ho poneseš dál, to už je na tobě.

Pokud si střežíš nějaké vědění, přicházíš o něj. Vědění se přijímá a potom odevzdává. Když vědění předáš, sám se obohatíš. Když pomáhám lidem uzdravovat, sám se léčím.
Nechci pro sebe nic, co by nebylo pro všechny.

Psychoanalýzu vytvořili lidé z univerzitních a vědeckých kruhů. Psychomagie vychází z umění. Vědec nemůže být terapeutem, léčení je dílem umělců a básníků.

Tarot je metafyzický stroj, jeden z prvních optických jazyků. Je jako zrcadlo, díky němuž se můžeš rozvinout tím, jak vidíš víc a víc ze sebe samotného. Tarot může sloužit ke všemu, kromě čtení budoucnosti.

Pokud chceme, aby se svět změnil, musíme začít u sebe. Nebojujme proti světu a společnosti, Buďme sami sebou a svými vlastními hodnotami.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *